Mňága & Žďorp se prokopala ven na stanici polární

Naposledy bylo možno vidět Mňágu v Brně na Flédě na jaře v roce 2005. Pak jakoby prokletím se Flédě vyhýbala, vystupovala v jiných klubech, např. na Musilce.

Ještě že se ta kletba prolomila, pro mě – pro Valmezáka tělem i duší, který žije v Brně, je Mňága na Flédě opravdu tím pravým na spravení nálady. Zvláště pak v poslední době je na Petrovi Fialovi a vlastně na celé kapele vidět, že to jde i optimisticky a s úsměvem.

Na koncertě v příjemně zaplněném prostředí Flédy se ve čtvrtek hrály především písně z posledních dvou řadových alb: Dutý, ale free a Na stanici polární, zazněly však i starší kousky. Nechyběla ani Plíhalova Nagasaki Hirošima a Nohavicova Před sto lety. Jaromír Mikel zahrál svou poetickou píseň KEFE z nového alba. A na závěr opět AC/DC v Nekyho speciálním podání. Koncert plný radosti ze života, optimismu, výsměchu tomu, co bylo. Ještě nikdy jsem neviděl Petra Fialu na koncertě tak poskakovat. Chvílemi skákal i půl metru vysoko.

Mňága & Žďorp od své poslední návštěvy Flédy vyrostli i muzikantsky. Veškeré muzikanstvo se zlepšilo. Můj osobní názor je, že na tom mají značný podíl Pavel Koudelka za bicími a především všestranný dechař, klávesista a zpívající opora Jiří Tibitanzl.

Mňága se ven rozhodně prokopala. Na otázku: "Baví vás to? Totiž vypadá to tak," mi v backstagi všichni jednoznačně odpověděli: "Baví".