O hvězdách a planetách

Než dostavíme stan, nafoukáme lehátko, slijeme do sebe vodku s džusem a než to všechno vypijeme, odehrají na hlavní scéně svá vystoupení Suffer, Chiki Liki Tu A a Landmine Spring. Do areálu přicházíme tedy až na UDG. Jejich poslední koncert na Musilce v Brně byl pro mě docela otřesný zážitek a sváděl jsem to tehdy hlavně na zvuk. Vystoupením na Planet festivalu jsem si to potvrdil. Tady totiž byl zvuk luxusní a UDG zahráli zdařilý set. Lidí je tady zatím poskromnu, ale očekáváme ještě nával později. Na další scéně se mezitím rozehráli Polemic. Tahle kapela je asi jediná ze všech, co jsem tady viděl, která mi sem nezapadala. Ale pobavit lidi prostě umí. Tečka. Zpátky na hlavní scénu, kde právě vystupuje první z headlinerů – Bad Religion z Los Angeles. Zdá se mi to, takové nemastné a soli je tam taky málo. Třeba je to alkoholem, ale žádný velký zážitek to nebyl. Teď už ale nikam nepřebíháme a čekáme na hlavní hvězdu večera – Beatsteaks. Ještě jsem neměl možnost je vidět na živo, tak jsem celkem v očekávání. A můžu říct, že zklamaný jsem nebyl. Oproti mým kolegyním, které skákaly v první řadě, jak Tomáš Janků na halovém mistrovství světa, jsem sice máslo, ale koncert ve mně zanechal hodně dobrých dojmů. Zklamaný jsem pouze z českého národa, dostávám zprávu, že na jiném festivalu, kde hrají Kabáti a Chinaski je třicet tisíc lidí, tady je můžete spočítat na prstech pořadatelů. Je to škoda, ale bohužel jsme takový národ, plný venkovanů. Do konce večera jsme ještě viděli dvě klasiky českých fesťáků – Skyline a Sunshine. K tomu není třeba co psát. Kosheen jsme už slyšeli pouze zdálky ve stanu. A asi to proběhlo standardně – dobrá muzika, dobrá zpěvačka, dobrá tancovačka.

Druhý den. Vstávání proběhlo v poklidu, kocovina nulová – měli jsme sebou antietanol. Takže rychlá očista, rychlé dokoupení alkoholu i nealka a hurá do areálu. První na pivo, pak na koncert The Prostitutes. No a ten byl výborný. Zvuk už asi nemohl být lepší, ale u této kapely to bylo i díky jejich aparátu a nástrojové výbavě. Ideální start pro festival. Lidí je sice málo a asi už se na tom nic nezmění, ale za to jsou všichni naladěni na stejnou vlnu.

Následuje řada výborných českých a slovenských kapel – The Fake Tapes, Lavagance, 100°C, Roe Deer – v nové sestavě jsou o poznání jistější a logicky i lepší, Scissorhands, Please The Trees a Bow Wave. Zastavím se až u Southpaw. Ti krom třech starých písní předvedli zcela nový materiál a myslím, že nás brzo čeká výborná deska. V písničce Subway Sings dokonce hostoval rapper Nironic a shodli jsme se, že to byla písnička festivalu. Velmi vydařený koncert od nedoceněné kapely. Vedle už rozjížděli svou pohodovou instrumentální indie tvorbu Sunflower Caravan. Ale my už zase přebíháme na Tata Bojs. Zajímá mě, kdy jejich koncerty začnou být nezajímavé. No rozhodně ne tentokrát. Festival jde do finále - všemi vychvalovaní Hadouken jsou na pódiu!!! A my po asi třech písní odcházíme na Sporto. Hadouken jsou určitě talentovaní a zajímaví, ale jsou taky ještě mladí. Mně v jejich tvorbě chybí výrazné písničky nebo aspoň refrény. Sporto jsem moc nevnímal, asi pod nátlakem amonných prostředků, ale vybavuji si, že to nebylo špatné. Poslední živé vystoupení, které jsem zhlédl bylo v podání mých oblíbenců IAMX. No živé vystoupení… To těžko říct. Ale ať už hrají angláni kolem Crise Cornera z playbacku nebo ne, efekt jejich hudby a šou je jasně viditelný. Úplně poslední naše zastávka je v šapitó, kde pouští profláklé vály pražští The Fakes. A to je zábava, po které se bude u usínání ve stanu náramně přemýšlet o tom, jak dobře nám tu bylo. Moc dobře, to je jisté.