Anděl Páně v Karlíně: nebesa se rozestoupila a Karlín má opět kvalitní kus

Hudební divadlo Karlín se po sérii méně úspěšných projektů dočkalo inscenace, která se s jistotou zapíše do jeho novodobé historie. Anděl Páně, muzikálová adaptace oblíbeného filmu, měl premiéru 26. října 2023, a už od prvních tónů bylo jasné, že se děje něco výjimečného.

Autorský tým v čele s Ondřejem Brzobohatým (hudba a texty) a Lucií Konášovou (libreto) vytvořil látku, která si zachovává poetiku filmové předlohy, ale zároveň naplno využívá možností jeviště. Velkou zásluhu na tom má i režisér Martin Čičvák, který dal inscenaci rytmus, řád a výraznou hereckou režii, na jakou jsme v Karlíně dlouho čekali.

OBSAZENÍ, KTERÉ FUNGUJE JAKO DOBŘE SEŘÍZENÝ ORLOJ

V titulní dvojici anděla Petronela a čerta Uriáše excelují Ondřej Rychlý a Marek Lambora. Zatímco Lambora svou energii a muzikálovou jistotu prokázal již dříve, Rychlý se stal premiérovým překvapením večera. Jeho herecký výkon byl brilantní a pěvecky si poradil i s obtížnějšími partiemi – tam, kde nestačila technika, nastoupila emocionální autenticita a přesné herecké frázování. Jejich interakce je přirozená, místy až kouzelně sehraná.

Roli klíčnice proměnila v jeden z vrcholů večera Anna Fialová. Její výstupy jsou na hranici karikatury, ale nikdy ji nepřekročí – místo toho vytváří charismatickou, komicky laděnou postavu s přesným timingem a výrazem. Petr Vaněk v roli správce nabízí vyvážený výkon plný drobných nuancí, Kristýna Daňhelová jako Dorotka působí příjemně civilně a přirozeně. Roman Tomeš v roli Hraběte odvádí jistý standard, na který jsme u něj zvyklí.

Méně prostoru překvapivě dostal Jiří Korn v dvojroli Boha a rychtáře – milé, ale dramaticky poněkud nevýrazné postavy. Výrazný je spíš efekt jeho „nebeské“ přítomnosti než samotná dramatická funkce. Veronika Khek Kubařová jako Panna Marie zaujme především trikem s levitací, který patří k divácky nejvděčnějším momentům.

SCÉNICKÉ ZÁZRAKY A POHÁDKOVÁ MAGIE

Na inscenaci je znát důkladná práce všech složek – od scény Petra Hlouška, přes kostýmy Lindy Boráros, až po vynalézavou choreografii Ivany Hannichové, která skvěle pracuje se souborem i menšími postavami. Opravdovou radost přináší andílci – byť mají jen několik replik a písní, jejich pohyb a vizuál perfektně dokresluje nebeskou atmosféru.

Nechybí efektní jevištní triky: mizející postavy, převleky v reálném čase, tajemné propadliště, nebo zmíněné vzlétání. To vše posiluje iluzi pohádky a potvrzuje, že Karlín má technické možnosti, které se povedlo využít naplno.

HUDBA, KTERÁ HLADÍ I BURCUJE

Hudba Ondřeje Brzobohatého je vyzrálá, melodická a s respektem k příběhu. Nejde o sbírku hitů za každou cenu, ale o hudební tkanivo, které dýchá s postavami a podporuje vývoj děje. Velký dík patří také dirigentskému triu (Marek, Kumžák, Iwasaki), které udrželo vše v precizním tempu.

Muzikál Anděl Páně je ukázkou toho, že i populární filmová předloha se dá převést na jeviště s invencí a divadelní opravdovostí. V Karlíně se podařilo skloubit hereckou preciznost, hudební kvalitu a výpravnou scénografii do funkčního celku. Výsledkem je představení, které si získá srdce nejen věrných fanoušků pohádky, ale i těch, kdo už v zázraky na jevišti dávno nevěřili.

foto: Hudební divadlo Karlín