Osmý světadíl v Kalichu: Emocionální jízda, která cílí přímo na srdce diváka

Obnovená premiéra muzikálu s hity skupiny Elán přinesla silné momenty,

energii a výborné výkony.

Do pražského Divadla Kalich se vrátil úspěšný muzikál Osmý světadíl, tentokrát v obnovené premiéře pod vedením Jána Ďurovčíka, který se postaral o choreografii i režii. Premiéra proběhla 11. září 2025 a přinesla přesně to, co od Kalichu diváci očekávají – silné emoce, líbivou hudbu, atraktivní obsazení a výborně fungující rytmus představení.

Příběh zůstal podle diváků věrný původní verzi. Pro ty, kdo inscenaci vidí poprvé, působí jako silné rodinné drama s důrazem na vztahy, zásadní životní rozhodnutí a bolest, která přichází, když zasáhne nemoc nebo osud.

Z hlediska produkce muzikál funguje velmi dobře. Má energii, tah na branku a spád, přičemž hudební složka (písně skupiny Elán) je pro divadlo adaptována citlivě a chytře. Velkou sílu mají zejména choreografie – pánská taneční company je nejen pohybově skvělá, ale i pěvecky silná. Parta mladých kolem hlavního hrdiny Tomáše tvoří jeden z nejsilnějších pilířů inscenace. Z premiérového obsazení vyčnívá Jáchym Šíma, který zaujme jak herecky, tak především pěvecky. Jeho výkon je svěží, přirozený a přesvědčivý – rozhodně jméno, se kterým se do budoucna musí počítat.

Roman Tomeš jako Tomáš je přesně tím typem herce, na kterého se Kalich může spolehnout. Pěvecky i herecky je perfektně připravený, na jevišti působí jistě, přirozeně a přesvědčivě. Jeho výkon drží celou inscenaci v emočním středu.

Michaela Tomešová jako Jana působí vizuálně velmi mladistvě, což její postavě dodává na důvěryhodnosti. Silně funguje její chemie s Romanem Tomešem a zvlášť emotivní jsou scény spojené s postavou malého Kubíčka – kterého navíc ztvárnil jejich skutečný syn Kristián Tomeš. Právě v těchto momentech byla Tomešová velmi autentická a silná. Pohybově je jistá a celkově podává nasazení na plné obrátky. Poměrně velkou překážkou Tomešové je však zpěv, který jí na premiéře vůbec nevyšel. V jemných číslech ještě dokázala relativně solidně udržet intonaci, ale jakmile přidala na síle, nedařilo se jí udržet souznění jak se zvukovým halfplaybackem, tak s dalšími interprety. Avšak Míšino premiérové nasazení a zejména potom mateřská něha, která provázela celý večer, bylo odzbrojující a pozásluze odměněno bouřlivým potleskem.

Zbyněk Fric v roli Erika znovu dokazuje, proč patří k nejvýraznějším hlasům české muzikálové scény. Zpívá s lehkostí, přirozeností a absolutní intonační přesností. Jeho výstupy jsou vokální vrcholy celého večera. Navíc i herecky zvládá postavu negativního charismatického muže tak, že ho divák s chutí nesnáší.

Marie Křížová v roli matky překvapuje citlivým a herecky velmi jemným výkonem. Její ztvárnění postavy matky nemocného dítěte je civilní, neupadá do patosu a o to silnější emocionální dopad má. V několika scénách doslova dojímá k slzám – a to bez tlačení na efekt. Zpěv je jistý, odpovídající charakteru role.

Michal Pleskot jako otec nemá mnoho prostoru, ale svou roli zvládá solidně. Z menších postav vynikl Juraj Bernáth, který se objevil ve více vedlejších úlohách a vždy zaujal. Malý Kristián Tomeš jako Kubíček je nejen roztomilý, ale i velmi jistý – jeho účast přidává inscenaci další emocionální rovinu.

Scéna Martina Černého je velmi strohá a minimalistická, ale díky výborně zvládnutým přestavbám a práci se světlem působí dynamicky. Některé LED efekty (např. světelné panely) mohou být pro citlivější diváky až příliš intenzivní, nicméně většina scén vypadá vizuálně čistě a přehledně. Kostýmy Zuzany Strakové a Radka Fišera odpovídají stylu produkce – funkční, stylové, ale nikoli extravagantní. Zvukově představení fungovalo dobře, dokonce i v horních řadách, kde bývá zvuk často přepálený. V této inscenaci však byly repliky srozumitelné a hudba nepřehlušovala zpěv.

Osmý světadíl v Divadle Kalich je přesně tím, co fanoušci očekávají – emocionální, líbivá a velmi dobře zvládnutá inscenace, která staví na silných melodiích, výborné choreografii a emočním příběhu. Je to typ muzikálu, který neosloví každého, ale pro své cílové publikum (a především milovníky Elánu) nabídne maximálně uspokojující zážitek.

Zda se jedná o muzikál s hlubokým uměleckým přesahem, nebo spíše o silně emotivní „kalichovskou jistotu“, nechť si každý divák rozhodne sám. Jedno je ale jisté – pokud se necháte vtáhnout, Osmý světadíl vás nenechá chladnými.

Foto: Divadlo Kalich