Rebelové v Karlíně: mezi nostalgií a promyšlenou divadelní aktualizací

Hudební divadlo Karlín uvedlo muzikál Rebelové v režii Filipa Renče, který se – stejně jako v roce 2001 u filmové předlohy – opírá o působivou retro atmosféru šedesátých let, ikonické československé šlágry a vizuálně atraktivní scénické ztvárnění.

Viktorie Tandlerová a Jan Franc v hlavních rolích

Nová divadelní verze nabízí více než jen sentimentální vzpomínku na mládí před srpnem 1968: v pečlivě vybraném obsazení, silném hudebním i choreografickém zpracování a střídmé, ale účinné režii nacházíme inscenaci, která má ambici oslovit jak pamětníky, tak nové generace diváků.

Režie Filipa Renče se opírá o jasnou dějovou linku a důvěrnou znalost látky. Inscenace nerezignuje na dramatické momenty – přechod do tragického finále je zpracován s citem, bez patosu. Renč si je vědom, že inscenace stojí a padá s emocí, a tuto vrstvu dokáže podržet v rovnováze s hudebním tempem i retro estetikou.

Hudební nastudování Martina Kumžáka zachovává respekt k původním aranžím, přesto však přináší modernější dynamiku i jasnější instrumentální linky. Orchestr působí sehraně a výrazně přispívá k celkové atmosféře. Tomáš Smička ve své choreografii pracuje s retro estetikou, ale nesklouzává ke klišé – scény jako tanec s učebnicemi nebo s kufry ukazují nápad a precizní jevištní práci.

SILNÉ HERECKÉ VÝKONY V ČELE S ENERGICKOU TROJICÍ DÍVEK

Z ženského obsazení nejvíce zaujme Viktorie Tandlerová jako Julča. Její postava má potřebnou dávku komického nadhledu, přirozeného temperamentu i pěvecké jistoty – zejména ve scénách, kdy přebírá vedení ve trojici dívek, si Tandlerová udržuje výborné tempo i výraz. V duetech působí sehraně, dokáže však vést i samostatnou pěveckou linku s potřebným dramatickým obloukem. Sarah Salloum jako Tereza volí oproti Tandlerové civilnější herecký projev – někdy možná až příliš jemný – ale po hudební stránce je její výkon přesný, s pečlivou frázací a klidným, kultivovaným hlasem. Výborně zvládá lyrické polohy (Pátá, Tereza), zejména ve chvílích, kdy inscenace přechází do vážnějších tónů. Třetí z dívek, Nely Řehořová jako Bugyna, přináší do inscenace zdravou dávku bezprostřednosti a nadsázky, a to jak herecky, tak pěvecky, někdy však na úkor intonace.

MUŽSKÉ POSTAVY A PĚVECKÉ TAHY

Z mužských výkonů je nejvýraznější Petr Ryšavý jako Šimon, který je charismatickým středobodem pánské části ansámblu. Jeho pěvecký projev je suverénní, včetně těžších pasáží, a v partnerské dynamice s Terezou působí přesvědčivě. Jan Franc jako Eman je herecky o něco civilnější, ale dobře vystihuje rozpačitou energii mladého muže ve víru událostí. Důležitou složkou celku je Richard Pekárek jako Bob a všichni tři spolu na jevišti perfektně fungují.

Vedlejší postavy jsou obsazeny zkušenými interprety, kteří dodávají inscenaci stabilitu i komediální lehkost. Světlana Nálepková v roli učitelky Brázdové vystihuje s nadhledem karikaturní typ, aniž by upadla do přehrávání; Václav Vydra jako farář přináší důstojný kontrapunkt k mladickému nadšení hlavních hrdinů.

Rebelové v nové kar­línské verzi nejsou pouze přehlídkou známých hitů, ale i promyšleně vystavěnou hudební inscenací, která ctí divadelní jazyk i filmovou tradici. Pěvecké i herecké výkony hlavního ansámblu dávají látce současný rozměr a připomínají, že vzpomínka na svobodu – ať už osobní, nebo společenskou – může znít silně i v refrénech známých melodií.

foto: Hudební divadlo Karlín